Alternativní móda a hudba undegroundových subkultur výrazně ovlivnila dnešní populární scénu, ale zdá se že se dnešní dobou její původní smysl poněkud vytrácí.
Dobrým příkladem je komercializace punkové scény v Anglii. Tu započal populární punk, který neuznával původní ideály. Toto odvětví punku a jeho kulturní prostředí, vytvořili však cestu pro vznik post-punkové hudby. Tento směr byl mnohem temnější, a obsahoval emocionální elementy. Podobné hudební experimenty stály i u stvoření gotického rocku.
Všechny tyto žánry vyzdvihli fenomén kterému dnes říkáme dark culture nazývaná také jako temná alternativní scéna. Ta zahrnuje jak gotickou subkulturu, darkwave tak i temnou elektronickou hudbu. Srdcem této scény je především gotická subkultura.
Těmi základními a nejtypičtějšími hudební směry jsou post-punk, gothic rock a deathrock. Co se týče taneční hudby, jsou syntezátory její jsou hlavní součástí. Velmi úzce souvisí s érou sedmdesátých let, kdy se syntezátory staly populárním nástrojem v hudební produkci. V druhé polovině osmdesátých let vznikl nový žánr EBM, který se stal podkladem pro cyber electro.
Tato scéna není hudebně ani esteticky uzavřená homogenní skupina, nýbrž je složena z mnoha různých proudů, z nichž některé mohou být v jejich hudebních nebo módních ideálech diametrálně odlišné. Hudební preference temné alternativní scény představují směsici stylů od futurismu, elektropopu až k punk-rocku, rocku nebo technu.
Vlna komercializace však momentálně zasáhla mnoho žánrů z této scény. Otázkou však je, jak scéna na tento fakt zareaguje.
